V souvislosti s umělou inteligencí jsem si docela dlouho lámal hlavu nad tím, co je to Já? Mimo to to filozofy zajímá od nepaměti. No a já jsem nyní tak drzí, že přicházím se svou teorií. Pokud k uvedenému budete mít nějaké konstruktivní připomínky, velmi rád je uvítám v komentářích. Omlouvám se za nefilozofický jazyk, který používám, protože jsem ajťák a tento jazyk mi není vlastní.
Co je to Já?
Já je program šedé kůry mozkové, který se vytvořil po propojení řečového centra s centrem sluchovým (mluvím sám k sobě / myšlenky). Já je nejvyšším stupněm řízení. Je to vysoce komplexní program/struktura v mozku, který nám umožňuje žít sociální život. Pro samotné přežití Já není potřeba, nicméně jeho absence znemožňuje uspokojivé žití ve společnosti.
Já u neslyšících lidí
Pokud je potřeba sluchové a řečové centrum k vytvoření Já, pak jak je to u neslyšících lidí? Jednoduše, neslyšící lidé komunikují znaky, tedy komunikují, jen jinak. Neslyšící lidé bývají opoždění ve vývoji, mají zjednodušené myšlení, problémy s uvažováním aj. viz. hluchota na wikipedii. Lze tedy zjednodušeně říci, že Já neslyšících lidí je jiné, než Já lidí, kteří nemají sluch poškozený.
Já u zvířat
Mohou mít zvířata Já? Pokud mají na to dostatek šedé kůry mozkové, používají nějakou formu komunikace, tak pak proč ne. Nicméně nemyslím si, že tomu tak u zvířat je. Možná u vyšších primátů by se asi dalo možná o nějakém základním Já hovořit, ale o mozcích zvířat toho moc nevím a nebylo to ani cílem mého zamyšlení.
Lze já naprogramovat?
Ano, i ne. Ano, protože teoreticky stačí propojit řečovou část se sluchovou, přidat paměť, nějakou výpočetní kapacitu, základní osobnostní charakteristiky, nějakou adekvátní stimulaci a pak nechat ať pokročilé neurální sítě ukáží co umí (sítě, které používáme v AI jsou na rozdíl od těch našich, které máme v mozku, mnohonásobně zjednodušené). Ne, protože je naše technika moc primitivní. Nevěřím tedy tomu, že by v dohledné době (200 let) nějaký počítač nabyl vědomí. Mimo to, po dvou stoletích překotného vývoje lidstva, si myslím, že jsme se dostali do stavu, kdy výkon současných počítačů je již na hranici svých možností a dokud nepřijde nějaký nový technologický průlom, o moc dál se již posouvat nebudeme. Respektive rychlost vývoje se znatelně sníží. Proč? Protože jsme se v konstrukci tranzistorů dostali k hranici 1 nanometru, kterou alespoň prozatím neumíme překročit. Popravdě i když bychom jí překročili, tak nevěřím tomu, že stávající elektronika bude kdy vůbec takových výkonů schopná. V mozku je dle odhadů, plus mínus nějaká ta miliarda, kolem 86 miliard neuronů. Ne tranzistorů, ale neuronů. Neuron je velmi složitá jednotka, do které vede kolem 10.000 spojení. Suma sumárum tak máme cca biliardu (1.000.000.000.000.000) spojení mezi neurony, takže máme v mozku opravdu pekelně složitý stroj. Obávám se, že ani všechny počítače světa by v současnosti nebyly schopny mozek ani zdaleka nasimulovat.